15.5.2025

Flexi novela zákoníku práce schválena. Účinnost již od 01.06.2025!

Na konci dubna 2025 byla schválena flexi novela zákoníku práce, která přináší významné změny v pracovněprávních vztazích. Například zkušební doba se prodlužuje na čtyři měsíce, výpovědní doba nově začíná běžet dnem doručení výpovědi, nikoliv až od prvního dne následujícího měsíce. Zároveň se zkracuje výpovědní doba u sankčních důvodů výpovědi (porušení pracovních povinností) na jeden měsíc.

Rodiče na rodičovské dovolené získávají možnost uzavřít se svým zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce na stejný druh práce jako mají v pracovní smlouvě. Po návratu do dvou let věku dítěte mají pak zaručen návrat na stejné místo a pracoviště (tzv. na stejnou židli).

Změn v pracovním právu je v důsledku novely samozřejmě více, přičemž převážná většina jich nabude účinnosti již ke dni 01.06.2025 a je dobré se na tyto změny náležitě připravit.

Neponechávejte posuzování pracovněprávní dokumentace na poslední chvíli – nechte si ji včas zkontrolovat a případně upravit či nechat navrhnout jiná vhodná řešení.

 

10.1.2025

Změny cestovních náhrad a náhrady za home-office od 1.1.2025

Na konci roku 2024 došlo ke zveřejnění vyhlášky č. 475/2024 Sb., v rámci které se mění sazby cestovních náhrad pro rok 2025. Například sazba základní náhrady za 1 km jízdy osobním automobilem je od 1.1.2025 zvýšena na 5,80 Kč/km (v roce 2024 byla stanovena ve výši 5,60 Kč/km). Dále dochází ke zvýšení sazeb za pohonné hmoty a tuzemského i zahraničního stravného.

Tuzemské stravné

Nově jsou sazby tuzemského stravného následující:

• 148 Kč až 177 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
• 225 Kč až 271 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
• 353 Kč až 422 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Sazba stravného při pracovní cestě v rozsahu 5-12 hodin má také přímý vliv na výši daňově výhodného příspěvku na stravování. Maximální částka příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců osvobozená od daně pro rok 2025 činí 123,90 Kč za jednu směnu (70 % ze stravného ve výši 177 Kč). V roce 2024 to bylo 116,20 Kč za jednu směnu. Z hlediska daňového je tedy pro rok 2025 optimální výše stravenky nově 225 Kč.

Náhrada za použití vlastního automobilu

Sazba základní náhrady za 1 km jízdy osobním automobilem je od 1.1.2025 zvýšena na 5,80 Kč/km jízdy (v roce 2024 byla ve výši 5,60 Kč/km).

Současně dochází od 1.1.2025 pro účely stanovení cestovních náhrad k úpravě cen

• benzinu 95 oktanů ze 38,20 Kč/l na 35,80 Kč/l
• benzinu 98 oktanů ze 42,60 Kč/l na 40,50 Kč/l
• nafty ze 38,70 Kč/l na 34,70 Kč/l

Elektřina zůstává na 7,7 Kč/kWh

Rovněž se zvýšila i tzv. paušalizovaná náhrada za práci na dálku (home-office) vyhláškou č. 474/2024 Sb. Zatímco v roce 2024 byla sazba stanovena ve výši 4,50 Kč/hod., v roce 2025 se zvyšuje na 4,80 Kč/hod. Připomeňme, že při poskytování tohoto „paušálu“ je nutné vést evidenci doby, kdy zaměstnanci vykonávají práci na dálku, a dle této doby spočítat výši náhrady nákladů.

Poradci KODAP jsou vám i nadále k dispozici.

20.12.2024

Na co bychom měli pamatovat na začátku ledna 2025?

Finanční správa vydala informaci ohledně nových tiskopisů k DPH na rok 2025, a to z důvodu přijetí významné novely platné od 1.1.2025. Další tiskopisy byly rovněž aktualizovány a jsou obsaženy ve vyhlášce.

V roce 2025 budou OSVČ s hlavní výdělečnou činností platit na sociálním pojištění minimálně 4 759 Kč měsíčně (pro začínající podnikatele však pouze 3 399 Kč). Minimální záloha na zdravotní pojištění se zvýší na 3 143 Kč měsíčně. OSVČ s vedlejší činností budou platit 1 496 Kč měsíčně na sociální pojištění, zatímco zdravotní pojištění průběžně hradit nemusejí a mohou jej uhradit na konci roku na základě skutečných příjmů.

Nejste si jisti, jaké povinnosti se na vás vztahují? Obracejte se na poradce KODAP, rádi vám pomohou.

 

18.12.2024

 

Sleva na pojistném pro pracující důchodce od ledna 2025

 

Starobní důchodci, kteří pracují, mají od ledna 2025 nárok na slevu ze sociálního pojištění. Na pojistném tak nyní ušetří 6,5 %.

Sleva se týká zaměstnanců i OSVČ, kteří splňují zároveň dvě podmínky:

• dosáhli důchodového věku
• získali nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši

Sleva pro důchodce ZAMĚSTNANCE

Sleva 6,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance v praxi znamená, že pracující důchodci nebudou muset platit důchodové pojištění a díky tomu jim významně stoupne čistá mzda.

Zaměstnanec slevu uplatňuje u zaměstnavatele. Tomu musí doložit, že má nárok na důchod v plné výši a že ho pobírá. Může to učinit dvojím způsobem:

• Doloží rozhodnutí o přiznání starobního důchodu a čestného prohlášení o nároku na výplatu starobního důchodu v plné výši.
• Doloží potvrzení plátce důchodu (nejčastěji ČSSZ) o pobírání starobního důchodu v plné výši s uvedením dne, od něhož výplata starobního důchodu v plné výši náleží.

Samotná žádost nemusí mít nutně písemnou formu, lze to ale doporučit.

Slevu je možné získat už ve výplatě za letošní leden. Případně od prvního měsíce, od kterého bude zaměstnanec brát plný důchod. Požádat stačí jen jednou.

Nárok na slevu nejde uplatňovat zpětně. Kdo tedy nestihne leden, zažádá si až o únorovou slevu. O peníze tím sice nepřijde, jen to bude složitější. Nevyužitou slevu bude správa sociálního zabezpečení považovat za přeplatek na pojistném, o jehož vyplacení může zaměstnanec písemně požádat. Bude k tomu potřebovat potvrzení od zaměstnavatele o výši vyměřovacích základů za měsíce, za které chce slevu zpětně proplatit, a potvrzení o tom, že slevu neuplatňoval.

 

Sleva pro důchodce OSVČ

OSVČ mohou poprvé slevu uplatnit až v roce 2026, kdy budou podávat přehled o příjmech a výdajích OSVČ za kalendářní rok 2025.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají nárok na slevu 6,5 % ze sociálního pojištění za předchozí kalendářní rok, pokud obě podmínky splnily v daném kalendářním roce alespoň po jeden celý kalendářní měsíc. Pokud nárok na výplatu starobního důchodu vznikl v průběhu roku, má nárok na slevu na pojistném pouze z poměrné části ročního vyměřovacího základu podle počtu měsíců, ve kterých vykonávala samostatnou výdělečnou činnost a splňovala podmínky pro nárok na slevu. OSVČ budou uplatňovat slevu vždy na přehledu o příjmech a výdajích OSVČ.

Pokud OSVČ nárok na slevu na přehledu neuplatní, vzniká přeplatek na pojistném. OSVČ může požádat o vrácení přeplatku do 5 let po uplynutí kalendářního roku, ve kterém vznikl.

OSVČ, která splňuje podmínky pro slevu na pojistném, může také uplatnit sníženou sazbu pojistného pro placení záloh na pojistné ve výši 22,7 %.  Prvně již může od ledna 2025, pokud je OSVČ již ve starobním důchodu. Uplatnění snížené sazby pro placení záloh na pojistné může OSVČ oznámit prostřednictvím ePortálu ČSSZ. Nárok na nižší sazbu pojistného pro placení záloh na pojistné vzniká až od kalendářního měsíce, ve kterém OSVČ obdržela rozhodnutí o přiznání starobního důchodu. Pokud OSVČ obdrží rozhodnutí o přiznání starobního důchodu v pozdějším měsíci, než kdy starobní důchod vznikl, může uplatnit sníženou sazbu až od měsíce, kdy obdrží rozhodnutí. Slevu za všechny měsíce, kdy nárok vznikl, pak uplatní při podání řádného ročního přehledu o příjmech a výdajích OSVČ.

OSVČ v paušálním režimu

Nárok na slevu mají i OSVČ, které jsou poplatníky v paušálním režimu. Způsob uplatnění nároku na slevu se liší podle toho, zda je, či není daň z příjmů za daný kalendářní rok rovna paušální dani.

Pokud NENÍ daň z příjmů rovna paušální dani, uplatní OSVČ slevu na pojistném na přehledu za daný kalendářní rok stejně jako OSVČ, které nejsou poplatníky v paušálním režimu.

OSVČ, která byla poplatníkem v paušálním režimu a jejíž daň z příjmu za daný kalendářní rok nebyla rovna paušální dani, je povinna podat přehled za daný kalendářní rok, avšak ne dříve než v poslední den lhůty pro podání přehledu (2. května 2026).

Pokud JE daň z příjmů rovna paušální dani, uplatní OSVČ slevu na pojistném prostřednictvím žádosti podané příslušné správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu. V žádosti uvede výši slevy a další údaje potřebné pro stanovení výše slevy. Žádost bude ale možné podat nejdříve od 1. května následujícího kalendářního roku, za který slevu na pojistném uplatní. Nárok na slevu zanikne, nepodá-li žádost do 5 let po uplynutí kalendářního roku, za který vznikl nárok na slevu. Nárok na slevu na pojistném (na její vyplacení) vznikne pouze za předpokladu, že bude mít uhrazeno veškeré pojistné z vyměřovacího základu za tento rok (veškeré pojistné stanovené ve výši vyměřovacího základu stanoveného pro paušální pásmo, podle kterého je stanovena paušální daň). Žádost proto bude zveřejněna až v roce 2026.

OSVČ v paušálním režimu hradí zálohy na pojistné prostřednictvím paušálních záloh, které zasílá orgánu finanční správy, a proto nemá nárok na sníženou sazbu pro měsíční zálohy na pojistné – paušální platby – a je povinna hradit paušální zálohy v plné výši dle stanoveného pásma pro paušální zálohy.

K 31. 12. 2024 skončil nárok na zvýšení důchodu o 0,4 % za odpracovaných 360 dnů

Pokud důchodce získal 360 kalendářních dnů pojištění (výdělečné činnosti) souběžně s pobíráním starobního důchodu v plné výši, měl nárok na zvýšení starobního důchodu o 0,4 % výpočtového základu. Tento benefit bylo možné získat podle právní úpravy, pouze pokud byla splněna podmínka získání
360 dnů pojištění nejpozději do 31. 12. 2024 včetně. Žádost o toto zvýšení může podat až 5 let zpětně. Pokud důchodce získal do 31. 12. 2024 jen část z 360 dnů (např. 300 dnů), nárok na zvýšení starobního důchodu již nevznikne, a to ani poměrně.

 

12.12.2024

Daňové echo – nový nástroj finančního úřadu

Finanční správa na svých webových stránkách informovala o novém způsobu neformální komunikace s fyzickými a právnickými osobami. Jedná se o písemné sdělení formou dopisu, který bude zaslán, pokud na základě dostupných dat finanční úřad identifikuje nesrovnalosti v plnění daňových povinností. Cílem tohoto opatření má být zejména motivace k dobrovolnému plnění daňových povinností a efektivnější výběr daní. Základním principem tzv. „daňového echa“ je prevence a případná dobrovolná náprava nedostatků.

Upozorňujeme, že finanční úřady mají přístup k rozsáhlému množství dat o příjmech, například od penzijních společností či digitálních platforem, jako jsou Bolt, Booking nebo Uber. Informace o příjmech získávají i od státních institucí – například MPSV poskytuje údaje o pronajímatelích, jejichž nájemci pobírají příspěvek na bydlení. Pokud byste tento dopis obdrželi, doporučujeme ho nepodceňovat a poradit se nejlépe s vaším poradcem ohledně dalšího postupu.

Pokud máte jakékoli otázky, neváhejte se obrátit na poradce KODAP. Rádi vám pomohou.

21.11.2024

Jaké jsou dopady zvýšení minimální mzdy od roku 2025?

Jak jsme již informovali v jednom z předchozích e-servisů, byla v roce 2024 poprvé stanovena výše minimální mzdy pro následující rok pomocí automatického valorizačního mechanismu, pro rok 2025 ve výši 42,2 % průměrné hrubé měsíční mzdy.

Minimální mzda pro rok 2025 je tak stanovena ve výši 20.800 Kč. Výše minimální mzdy ovlivňuje celou řadu dalších veličin, např. minimální pojistné pro zaměstnance nebo pro osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP), hranici příjmů pro nárok na daňový bonus i jeho zálohu, limit pro osvobození pravidelně vyplácených důchodů (např. starobních).

Od 1. ledna 2025 se tyto limity zvýšily, na což je třeba pamatovat.

30.6.2024

Důležité novinky pro zpracování mezd od 1.1.2025

 

Co pro nás znamená nová úprava dohod o provedení práce (DPP)?

Od 1.7. 2024 je povinností zaměstnavatele oznamovat nástup do zaměstnání u všech zaměstnanců na DPP a za každý kalendářní měsíc odesílat na ČSSZ přehled, kde bude uveden jejich příjem – i pokud bude nulový.

 

Jak to funguje v praxi?

Zaměstnavatel je povinen elektronicky ohlásit nástup zaměstnance do zaměstnání, skončení zaměstnání a výši příjmů všech DPP v termínu do 20. dne následujícího měsíce, a to na předepsaném tiskopisu.

Zaměstnavatel se přihlásí do registru i pokud zaměstnává pouze nepojištěné zaměstnance na DPP. Poté je mu přidělen variabilní symbol pro identifikaci. Dále zaměstnavatel zasílá měsíční výkazy DPP až do skončení zaměstnání posledního zaměstnance.

 

Co se mění u dohod o provedení práce od 1.1.2025?

Od 1. 1. 2025 rozhodný příjem pro DPP činí 11.500 Kč včetně. Od této výše odměny je nutné odvést sociální a zdravotní pojištění a při nepodepsání prohlášení poplatníka také zálohovou namísto srážkové daně.

 

V našem porovnání staré a nové úpravy uvádíme variantu, kdy zaměstnanec neučinil prohlášení poplatníka daně z příjmů, tj. „nepodepsal růžové prohlášení“ a neuplatňuje tak slevu na dani.

 

Dohoda o provedení práce do konce roku 2024

Pokud byl příjem na DPP do 10.000 Kč (včetně hraniční hodnoty 10.000 Kč), pak:

• příjem nepodléhal sociálnímu a zdravotnímu pojištění
• příjem podléhal srážkové dani ve výši 15 % (v případě neučiněného prohlášení)

Pokud příjem přesáhl částku 10.000 Kč, podléhal pojistným odvodům a zálohové dani.

 

Dohoda o provedení práce od 1. ledna 2025

Pokud je příjem na DPP do 11.499 Kč, pak:

• příjem nebude podléhat sociálnímu a zdravotnímu pojištění
• příjem podléhá srážkové dani ve výši 15 % (v případě neučiněného prohlášení)

Pokud příjem z DPP bude činit 11.500 Kč a více, bude podléhat odvodům sociálního a zdravotního pojištění i zálohové dani.

Nová hranice pro odvod pojistného se navíc bude každoročně měnit, neboť je navázána na průměrnou mzdu.

Za důležité považujeme zdůraznit, že se podařilo ze zákona odstranit původně zamýšlený problematický institut oznámené dohody, který zaměstnanci i zaměstnavateli zajišťoval sice vyšší limit pro neplacení pojistných odvodů, ale znamenal pro všechny strany poměrně značnou administrativní zátěž. Nově zavedená oznamovací povinnost od 1.7.2024 u všech DPP bez rozdílu příjmu ovšem zůstává i nadále v platnosti!

Co se mění u dohod o pracovní činnosti od 1.1.2025?

Od 1. 1. 2025 rozhodný příjem pro zaměstnání malého rozsahu, které je právě nejčastěji využíváno u zaměstnanců na DPČ činí 4.500 Kč včetně. Od této výše odměny je nutné odvést sociální a zdravotní pojištění a při neučiněném prohlášení k dani také zálohovou namísto srážkové daně.

Opět si připomeneme pro srovnání stav do konce roku 2024 a stav od 1.1.2025.

Dohoda o pracovní činnosti do konce roku 2024

Pokud byl příjem na DPČ do 3.999 Kč (včetně hraniční hodnoty 3.999 Kč), pak:

• příjem nepodléhal sociálnímu a zdravotnímu pojištění
• příjem podléhal srážkové dani ve výši 15 % (v případě neučiněného prohlášení k dani)

Pokud příjem činil 4.000 Kč a více, podléhal pojistným odvodům a zálohové dani.

Připomeňme si, že zaměstnání malého rozsahu je zaměstnání nejčastěji na DPČ nebo i na pracovní smlouvu (což se stává málokdy), kdy nelze předem určit (z ujednání v DPČ, v pracovní smlouvě) rozsah práce nebo výši odměny, anebo odměna nedosahuje rozhodného příjmu.

Dohoda o pracovní činnosti od 1. ledna 2025

Zvyšuje se limit pro odvod sociálního a zdravotního pojištění na 4.500 Kč (včetně hraniční hodnoty 4.500 Kč).

Pokud je příjem na DPČ do 4.499 Kč, pak:

• příjem nebude podléhat sociálnímu a zdravotnímu pojištění
• příjem podléhá srážkové dani ve výši 15 % (v případě neučiněného prohlášení)

Pokud příjem bude činit 4.500 Kč a více, bude podléhat pojistným odvodům a zálohové dani.

Nová hranice pro odvod pojistného se navíc bude každoročně měnit, neboť je navázána na průměrnou mzdu.

 

Flexibilní pracovní doba: rozvrhněte si ji podle svého!

Máte rádi volnost? Od 1.1.2025 si zaměstnanec (včetně dohodáře) může rozvrhnout pracovní dobu sám, a to i pokud pracuje na pracovišti zaměstnavatele (do konce roku 2024 tak mohli činit pouze ti v režimu práce na dálku). Klíčovou podmínkou je písemná dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, která určí především to, jak zaměstnanec oznámí rozvrh a jeho změnu a případná omezení (např. žádné noční směny nebo víkendy). Tato flexibilita ale přenáší i odpovědnost na zaměstnance, který musí zajistit dodržování pravidel bezpečnosti práce – denní a týdenní odpočinek, přestávky na jídlo apod. Evidence odpracované doby stále zůstává v odpovědnosti zaměstnavatele, který by měl mít k dispozici nástroje, které správnost podpoří, jako je např. docházkový systém. Ve všech případech je ale potřeba mít sjednán tzv. záložní plán (rozvrh do pevných předem určených směn), který se uplatní např. při nemoci, dovolené a jiných nepřítomnostech.

Konec písemných plánů dovolené

Od 1.8.2024 zaměstnavatelé nemusí sestavovat písemný plán dovolených. To znamená méně administrativy, méně tabulek a méně času stráveného plánováním něčeho, co nakonec stejně nikdy přesně nevyjde. Zaměstnavatelé to jistě ocení!

Změny u srážek ze mzdy od 1.10.2024 – stručně a srozumitelně

Pokud má zaměstnanec 4 a více exekucí, budou jeho srážky vyšší. Nově se budou srážet dvě třetiny zbytku čisté mzdy i na nepřednostní pohledávky, stejně jako to platí u přednostních (postaru srážka pouze z jedné třetiny).

Výjimka: Dlužníci s nízkým příjmem, starobními, invalidními nebo sirotčími důchody, jejichž třetina mzdy je nižší než 1.089 Kč, nebudou mít zvýšené srážky.

Nové exekuce: Srážky se mění až od začátku měsíce po doručení nového rozhodnutí (např. rozhodnutí doručené 2. 10.se projeví v listopadové mzdě).

Výživné: Běžné výživné na dítě už nebude zaměstnavatel zadržovat během insolvenčního řízení, ale bude ihned vypláceno oprávněné osobě.

Srážky na náklady insolvenčního správce: Srážky budou nově pokrývat zálohy na náklady insolvenčního správce před schválením oddlužení.

Novela se vztahuje i na exekuce zahájené před 1. 10. 2024.

 

Co to znamená pro dlužníky?

Pokud má dlužník více než čtyři exekuce, bude splácet rychleji, protože se z druhé třetiny čisté mzdy bude srážet i na nepřednostní dluhy. Pokud má dlužník důchod a nízký příjem, může spadat pod ochranná pravidla. Tato změna má motivovat dlužníky k řešení dluhů, například přes oddlužení.

Změny v povinném podílu OZP od 1. 1. 2025

Nově bude nejméně postižen odvodem do státního rozpočtu ten zaměstnavatel, který sice nebude plnit celý podíl ve výši 4 % z celkového přepočteného stavu zaměstnanců (25+), ale zároveň bude zaměstnávat alespoň 3 % osob se zdravotním postižením (OZP). Zaměstnávat OZP znamená, mít takovou osobu v pracovním poměru nebo odebírat výrobky nebo služby od tzv. chráněných dílen. V případě nesplnění povinného podílu v celkové výši 4 %, bude odvod činit oproti původnímu 2,5násobku průměrné mzdy:

• při zaměstnání min. 3 % OZP = 1 x průměrnou mzdu
• při zaměstnání min. 1 % OZP = 2 x průměrnou mzdu
• při zaměstnání méně než 1 % OZP = 3,5 x průměrnou mzdu

 

Konec zaručené mzdy – Od roku 2025 jen minimální mzda

Od roku 2025 mizí institut zaručené mzdy a zůstává pouze minimální mzda, která vzroste od 1.1.2025 na 20.800 Kč resp. 124,40 Kč za hodinu, a zaručený plat, nově omezený na čtyři nejnižší úrovně. Nový valorizační mechanismus výpočtu minimální mzdy je poměrně jednoduchý a minimální mzda pro příští rok musí být vyhlášena vždy do konce září. Plánování mzdových rozpočtů na nový rok tak bude o něco málo snazší.