Chystané novinky v zákoníku práce

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo v první polovině letošního roku návrh zákona na změnu zákoníku práce, jehož dopad na současnou úpravu jistě nebude zanedbatelný, neboť s sebou přináší hned několik zásadních změn.

Návrh zákona počítá se zavedením institutu vrcholového řídícího zaměstnance, kterým se na základě dohody se zaměstnavatelem může stát pouze vedoucí zaměstnanec. Takový zaměstnanec pak musí mít sjednánu složku mzdy, na kterou mu vznikne právo v každém kalendářním měsíci, alespoň ve výši 75.000,- Kč. Na druhou stranu se pak nebude na tyto zaměstnance vztahovat právní úprava příplatků a při jiných důležitých překážkách v práci by jim nepříslušela náhrada mzdy vyjma překážky v podobě nemoci. Výhoda této kategorie zaměstnanců je, že si budou moci daleko flexibilněji určovat režim pracovní doby a přizpůsobovat ho aktuálním potřebám.

Pozitivní posun zaznamenala z hlediska zaměstnavatele část zákoníku práce o doručování písemností, kam spadá i výpověď. Zaměstnavatel by dle novely měl mít povinnost pokusit se v prvé řadě doručit písemnost zaměstnanci do vlastních rukou pouze na pracovišti (již ne v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen). Za zmínku jistě také stojí to, že je zde snaha o sladění lhůt zákoníku práce a České pošty při ukládání písemností, kdy se bude považovat písemnost taktéž za doručenou, pokud nebude vyzvednuta do 15 dnů (současná právní úprava stanovuje 10 pracovních dnů).

Zajímavou úpravou je navrhovaná povinnost zaměstnavatele zajistit zaměstnanci takové pracovní podmínky, které budou navíc předcházet i riziku stresu. Ačkoliv lze porozumět motivaci navrhovatele zákona v této oblasti zejména v souvislosti s rostoucím počtem pracovních úrazů následkem stresu, ustanovení by mohlo v praxi působit značné obtíže a to především vzhledem k nejasnosti nastavených podmínek. Na zaměstnavatele tak budou v tomto smyslu kladeny pravděpodobně značné nároky.

Úpravami prošla i ustanovení týkající se dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Změna se týká především garance dob odpočinku, evidence odpracované doby a ochrany odměny z dohody. Dle návrhu by se totiž na dohody konané mimo pracovní poměr měla vztahovat oproti současné úpravě minimální mzdy úprava zaručené mzdy, jejíž jednotlivé nejnižší úrovně jsou odstupňovány dle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce.

Návrh zákona pak přináší změnu i v dalších oblastech pracovního práva, jako je například dovolená, hromadné propouštění, pluralita odborů či zavedení tzv. homeworkingu.

Prozatím samozřejmě není jisté, zda a v jaké podobě bude tento návrh Parlamentem ČR nakonec schválen, nicméně je navrhováno, aby tato koncepční novela vstoupila v účinnost k 1. 4. 2017, část pak k 1. 1. 2018.

Aktuálně prošel návrh mezirezortním připomínkovým řízením, připomínky byly v dubnu 2016 projednány na vypořádacích jednáních a upravený návrh byl ministryní práce a sociálních věcí předložen v červnu 2016 ke schválení vládě. Vláda návrh dne 24. 8. 2016 s úpravami podle připomínek uvedených ve stanovisku Legislativní rady vlády schválila a dne 9. 9. 2016 jej předložila Poslanecké sněmovně ČR k dalšímu projednání.